Penzion Šíbl
Dnešní datum: 19. 10. 2017   .: Hlavní stránka | Informace | Kontakty | Mapa :.        
  Informace

PENZION Šíbl - Malá Morávka

Jaromír Šíbl
Malá Morávka 224
793 36 Malá Morávka
tel/fax:+420 554 273 229
mobil:  +420 603 349 057

  Hlavní menu

Úvod
Ke stažení
Odkazy
Ankety
Nejčtenější...
Fotogalerie penzionu
Slovník

Personalizace
Rozšírené vyhledávání

Vstup pro autory

 
Právě je připojených:
1 člověk.
  Přihlášení:
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo
  Ceník
Ubytování je ve 2 nebo 3 lůžkových pokojích s možností přistýlky.( Rozměz postele klasické ) Na každém pokoji je koupelna s wc. V celém objektu wifi. Ubytování poskytujeme dětem od 3 let. Nástup pobytu od 14oo hod a ukončení do 10 oo hod posledního dne pobytu. Cena za ubytování s polopenzí za dospělou osobu 470,- Kč / noc Děti do 14 let 280,- Kč s polopenzí / noc
  Ceník
Ubytování ve 2 nebo 3 lůžkových pokojích s možností přistýlky ( rozměr klasické postele ) Na každém pokoji je koupelna a v celém objektu wifi. Dětem poskytujeme ubytování od 3 let. Nástup ubytování od 14oo hod a ukončení posledního dne do 10 oo hod Ubytování poskytujeme na více než iednu noc. Cena za ubytování - dospělá osoba 470,- Kč / noc s polopenzí Děti 280,- Kč s polopenzí / noc

Slovník

Hledat:  

H | J | M | N | S

Moravsko-slezská hranice

Viz pojem

Moravsko-slezská hranice

--------------------------------------------------------------------------------

Přestože byly Slezsko a Morava formálně nezávislé, byly po staletí dědičnými zeměmi českého krále, takže praktický význam jejich společné hranice se často blížil významu správní hranice dvou celků uvnitř jednoho státu. Hranici navíc v některých úsecích chybí přirozené geografické vymezení, na mnoha místech kopírovala komplikované hranice panství, uvnitř Slezska existovala dokonce celá řada moravských enkláv. Jinde hranici tvoří koryta řek, která tak někdy rozdělovala některé městské aglomerace. Ani etnicky se obě strany hranice nijak zvlášť nelišily, na obou stranách žilo slovanské i německé obyvatelstvo.

Jako zemská hranice přestala moravsko-slezská hranice existovat k 1. prosinci 1928, kdy bylo České Slezsko kvůli své malé velikosti a omezení vlivu zdejší početné německé menšiny spojeno s Moravou do Země Moravskoslezské, nadále však tvořila hranici některých okresů této nové země. Roku 1949 bylo zemské zřízení definitivně zrušeno a hranice krajů a okresů vzniklých roku 1949, 1960 a 2000 pak už historicky vzniklou moravsko-slezskou zemskou hranici nerespektovala vůbec. V dnešních mapách hranice chybí. Pojem Slezsko se sice udržel, ale bývá vymezován a používán mlhavě či dokonce nesprávně.

Obsah
1 Hrubý Jeseník
2 Nízký Jeseník
3 Hranice u řeky Odry
4 Hranice na Odře a Ostravici
5 Související články



 Hrubý Jeseník
Trojmezí, na němž se stýká současná česko-polská státní hranice s bývalou hranicí moravsko-slezskou, se nachází v Rychlebských horách kousek západně od vrcholu Smrk (hora) (1125 m, Fichtlich). Přes něj a vrch Klín (983 m) se hranice spustila po hřebenu jihovýchodním směrem do Ramzovského sedla, kde ji jižně od osady Ramzová křížila stará kupecká stezka z Moravy do Slezska. Dále vedla po hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku, tj. přes Šerák (1351 m, Hochschaar), Keprník (1423, Köpernik Glaser) a Červenou horu (1337 m, Rothe Berg) do Červenohorského sedla, přes Výrovku (1167 m), Velký Jezerník (1307 m) a Praděd (1491 m, Altvater) na Vysokou Holi (1464 m, Hohe Haide).

Odtud sestoupila k prameni řeky Moravice (Mohra), po níž běžela na jihovýchod, přičemž oddělovala Karlov pod Pradědem (na moravské straně) od Morávky (na slezské straně). Po toku řeky pokračovala hranice až k Dolní Moravici, kde proti ústí Jeleního (Mlýnského) potoka Moravici opouštěla. Hranice pak běžela po hřebeni až k Malé Štáhli (Klein Stohl), kterou obtáčela z východu a směřovala dál na jihovýchod severně od vrchu Smrk (697 m, Fichtenberg). Jihovýchodně od Smrku se hranice stáčela na sever, východně od Václavova u Bruntálu překračovala Kočovský potok a běžela až k Důlnímu potoku. Po něm chvíli běžela k východu, pak tím směrem dál až ke Kočovu, kde rozdělovala dnešní Moravskoslezský Kočov na Moravský a Slezský Kočov. Před vesnicí Mezina se stočila na jih a dospěla pak přes vrch Návrší (677 m, Tielberg) k řece Moravici, východně od Valšova.


 Nízký Jeseník
Po toku Moravice (nyní středem vodní nádrže Slezská Harta) pak pokračovala až ke Slezské Hartě. Hned za Slezskou Hartou se hranice stočila na severovýchod mezi Hořejšími Kunčicemi (Kunzendorf) a Bohdanovicemi (Bohdensdorf). Severovýchodně od Hořejších Kunčic se nejprve stočila na jihovýchod k potoku Deštné a pak po Hůreckém potoku k jihu, dál na jih východně od Kerhartic až k Moravici (dnes v těch místech vodní nádrž Kružberk). Tu překročila stále k jihu, jen mírným západním obloukem se přiblížila východně k Budišovu nad Budišovkou (Bautsch). Nedaleko Budišova na jihovýchodě se hranice napojila na říčku Budišovku (Dürre Bautch) a po ní běžela až k jejímu soutoku s Odrou až k pomezí mezi vesnicemi Klokočůvek (Klein Gloskersdorf) a Heřmánky (Hermsdorf), 6 km jižně od Vítkova (Wigstadtl).


 Hranice u řeky Odry
Odsud byl průběh hranice spletitější. Hranice se jihovýchodně od Klokočůvku, v místech, kde se do Odry vlévá Bralný potok, odchyluje od Odry a pokračuje nejprve lesem k dalšímu přítoku Odry, Suché a pak proti jejímu proudu. Východně od Luboměře hranice opustila Suchou a stočila se na jihovýchod, probíhala pak jižně pod slezskými obcemi Dobešov (Dobischwald), Veselí (Wessiedl) a Hynčice (Hetnzendorf), směrem na moravskou Hrabětici (Blattendorf), kde se dotkla Hrabětického potoka. Od něj se stočila na severozápad, rozdělovala Vražné (Petersdorf) na severní moravskou část (Dolní Vražné) a jižní slezskou část (Horní Vražné) a směřovala k osadě Emauzy. Před ní však zabočila západu a dospěla k Odře, po ní pak plynula dál na západ jižně od slezských Mankovic do místa, kde se tok Odry obrací k severovýchodu. Tam Odru hranice opustila a vydala se severovýchodním směrem k Pohoři, před kterou však zabočila a ze severozápadu opět dospěla k Odře, jihovýchodně od slezského města Odry (Odrau), naproti Emauzskému rybníku. Vzápětí Odru opět opustila, proběhla těsně po východním okraji Oder a pak zahnula na severovýchod a probíhala východně od silnice na Fulnek, kterou za osadou Hvězdová (Pochel) překročila a probíhala po jejím západním okraji až se dotkla potoka, který silnici kříží.

Po tomto potoku hranice dospěla k Husímu potoku západně od Jerlochovic (Gersldorf). Pokračovala proti jeho proudu ke slezským Dolejším Kunčicím (Kunzendorf), které míjela na jihovýchodě, a cestou oddělovala Moravské Vlkovice od Slezských Vlkovic (dnes spojeny do jedné obce). Od Dolejších Kunčic běžela severovýchodním směrem, západně od vesnice Vrchy (Wattersdorf), dokud nepřetla východně od Jančí (Janitsch) silnici z Fulneka do Hradce nad Moravicí a po jejím východním okraji pak běžela směrem k Březové. Nejsevernější obcí fulneckého výběžku Moravy do Slezska byly Gručovice (Groitsch), takže se hranice před Březovou stáčela na sever Gručovic a pak je obkružovala i z východu a mířila zpět na jih směrem na Fulnek. Jihovýchodně od Gručovic šla po Nadějovském potoku, pak přešla na Vršský potok a k Fulneku dospěla po říčce Gručovce, do níž se Vršský potok vlévá, přičemž od Fulneka na východě oddělovala část zástavby (s nádražím).

Jižně od Fulneka hranice šla k severovýchodu směrem na Bílovec až k Pohořílkám (Schimmelsdorf), kde se na sever od nich v pravém úhlu stočila k jihovýchodu a pak jihu a západně od slezského Pustějova (Petrovitz) dospěla dolnímu toku Husího potoka (dříve Grušovky) a spolu s ní vzápětí opět a naposledy k řece Odře, jižně od Pustějova, nedaleko Horního bartošovického rybníka.

Průběh hranice mezi Klokočůvkem a Pustějovem byl ještě zpestřen dvěma enklávami:

Menší z nich byla osada Nové Vrbno (Neu Werben) na třetině cesty mezi Vítkovem a Fulnekem, ve tvaru tučného šipky směřující k severovýchodu (dnes součást Větřkovic; na jejich jižním okraji).
Větší z nich byly Butovice (Botenwald) severovýchodně od Pustějova a západně od Studénky, ve tvaru muffinu (?) se základnou rovnoběžnou s řekou Odrou (dnes součást Studénky).

 Hranice na Odře a Ostravici
Od soutoku Husího potoka s Odrou byl naopak průběh hranice relativně jednoduchý:

Hranice vedla po toku Odry nebo kolem něj oscilovala k severovýchodu kolem Ostravy až k soutoku Odry s |Ostravicí, odtud pak vedla na jihovýchod proti toku Ostravice nebo kolem něj oscilovala, do Beskyd až k pramenu Ostravice, odkud po několika desítkách metrů přecházela přímo na slovenskou (uherskou) hranici. Trojmezí moravsko-slezsko-slovenské (původně -uherské) se nacházelo na hřebeni Moravskoslezských Beskyd jižně od Bílého Kříže.

Dnešní město Ostrava bylo původně několika sídly, oddělenými tokem Odry a Ostravice: směrem do Slezska vybíhal klín moravského území, v němž se nacházela Moravská Ostrava, Vítkovice, Mariánské Hory, Hrabůvka, Zábřeh, Vyškovice, Přívoz, Hulváky, ve Slezsku na levém břehu Odry se nacházely Polanka nad Odrou, Svinov, Poruba, Třebovice, Petřkovice, na pravém břehu Ostravice Slezská Ostrava, Muglinov, Radvanice, Kunčice.
Také dnešní Frýdek-Místek, rozdělený na dvě části Ostravicí, byl původně dvěma městy, slezským Frýdkem a moravským Místkem.

Za zmínku ještě stojí, že úsek na Odře mezi soutokem s Opavou a Ostravicí, tvořil od Vratislavského míru 11. června 1742 až do roku 1918 hranicí mezi Rakouskem a Pruskem. Od stejného data je na západě moravsko-slezskou hranicí i hřebenový úsek mezi Smrkem v Rychlebských horách a Králickým Sněžníkem (1424 m, Spieglitzer Schneeberg), tvořící do té doby hranici mezi Moravou a Kladskem, které do té doby bylo součástí Čech.

 

 

zobrazení:
známka: 0
  Přístupy:
Celkem96822
Dnes27
Online1
 

zobrazení:
známka: 0
 
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online, V případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

.::: 2008 - Petr Homola :::.
Web site powered by phpRS

NAVRCHOLU.cz

Sportka - aktuální výsledky